Doporučení Rady pro výzkum a vývoj k aplikaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, při odpočtu výdajů vynaložených na projekty výzkumu a vývoje od základu daně
(Schváleno na 203. zasedání Rady pro výzkum a vývoj dne 13. 5. 2005)
Ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. umožňuje poplatníkům odečíst od základu daně „100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje,73a) které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje73a) pouze zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.“
73a) § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)
Při aplikaci uvedeného ustanovení v praxi, tj. při výpočtu daně poplatníkem a při kontrole ze strany finančních úřadů, se pro účely vymezení pojmu „výzkum a vývoj“ , resp. „projekt výzkumu a vývoje“, který má podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, doporučuje vycházet z příslušného ustanovení zákona o podpoře výzkumu a vývoje, na který se odkazuje, a rovněž z aplikační praxe s tímto zákonem související, přestože se daňová úleva netýká výdajů (nákladů), na které je poskytována podpora z veřejných zdrojů. Jako další pomocné východisko se navrhuje použít standardní praxi šetření o výzkumu a vývoji používanou OECD pro statistické účely popsanou v Příručce Frascati 2002 a dále pravidla ES pro posuzování veřejné podpory v oblasti výzkumu a vývoje, neboť z obou těchto zdrojů vychází legislativa výzkumu a vývoje platná v České republice.
Při aplikaci uvedených doporučení je nutno vycházet z cíle daňových úlev v oblasti výzkumu a vývoje, kterým je posílit výzkum a vývoj a zvýšit konkurenceschopnost podniků.
Základní vymezení výzkumu a vývoje (§ 2 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje):
Výzkumem a vývojem (VaV) se obecně rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití; podrobněji se dále rozlišuje:
základní výzkum - experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků;
aplikovaný výzkum - experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi;
průmyslový výzkum - část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu;
vývoj - systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.
S činnostmi vymezenými jako VaV však často souvisí řada činností dalších, které by do daňového odečtu započítány být neměly. Základní podmínky pro výpočet daně vyplývají z textu příslušných ustanovení a jejich splnění lze doložit příslušnými dokumenty:
Za projekt VaV lze považovat dokument, který obsahuje základní parametry vyplývající z obecných zásad projektového řízení: rámec projektu, stanovení cílů a postupů (metodika, popř. vědecká hypotéza), předpokládané výsledky, aktivity a nároky na dosažení těchto výsledků (pracovníci, náklady, časový harmonogram řešení projektu), způsob kontroly a hodnocení postupu a dosažených výsledků. Jako projekt VaV pro účely daňového odpočtu se nedoporučuje vyžadovat podrobné formuláře, jako jsou vyžadovány některými poskytovateli podpory VaV z veřejných prostředků při podání návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, neboť tyto jsou určeny pro odlišné účely. Projekt může mít např. formu interního sdělení, zprávy, podkladu pro rozhodnutí vedení apod.
Náklady na příslušný projekt jsou odděleně evidovány, přičemž přiřazení nákladů by mělo být odůvodněné a doložené (např. pracovní smlouvy nebo dohody, standardní výpočet režií, použití nákladových sazeb, využití přístrojů apod.). Je možné přihlédnout k vymezení uznaných nákladů na projekty VaV podporované z veřejných prostředků1[1]. Z formálního hlediska je nutné respektovat metodiku vedení nákladů daného poplatníka.
Po ukončení projektu lze jako pomocné informace požadovat dokumentaci o dosažených výsledcích a jejich ochraně (publikace, patent, licence, ochranný vzor apod.). Jsou-li však uplatňovány náklady na tuto ochranu, doložení musí být vyžadováno vždy.
Základním kriteriem pro odlišení VaV od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti ve VaV a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.
Pro toto posouzení se doporučuje použít na základě Příručky Frascati tato doplňující (pomocná) kriteria:
Stanovení cílů projektu (jejich dosažitelnost a vyhodnotitelnost po ukončení projektu)
Prvek novosti nebo novátorství (v rámci možných informací, které může mít poplatník k dispozici v dané době)
Hledání předtím neodhalených jevů, struktur nebo vztahů
Aplikace poznatků nebo techniky novým způsobem
Výsledkem má být nové, hlubší chápání jevů, vztahů, principů s významem širším než pro jednu organizaci
Očekávaný přínos, tj. patent, licence, chráněný vzor apod.
Kvalifikace pracovníků zařazených do projektu
Používané metody
Souvislost s větším celkem (např. s programem, s činností podniku)
Míra obecnosti předpokládaných výsledků
Souvislost projektu s jinou vědeckotechnickou činností
Doporučuje se nevyžadovat, aby byl poplatník povinen splnit zároveň všechna z uvedených doplňujících kritérií pro to, aby jeho aktivity bylo možno označit za výzkum a vývoj. V případě, kdy je výzkumná činnost popsána formou projektu, může být jedním z možných doplňujících (nikoliv povinných) kriterií i nezávislá odborná oponentura projektu.
Při posuzování dílčích aktivit VaV je často důležitý účel prováděné činnosti (např. pitva může být prováděna jako rutinní činnost, ale také v rámci zkoumání příčin úmrtnosti při výzkumu nových léčebných postupů).
Praktickým základem pro posuzování v obtížných případech může být základní pravidlo původně stanovené americkou Nadací pro vědu (National Science Foundation – NSF):
„Je-li prvořadým cílem dosáhnout dalšího technického vylepšení výrobku nebo procesu, patří práce do rámce definice VaV. Jestliže je na druhé straně výrobek, proces nebo přístup v podstatě daný a prvořadým cílem je vytvořit trhy, provádět předvýrobní plánování nebo hladce zprovoznit výrobní nebo kontrolní systém, práce již není VaV.“
Koncepční a metodická práce - rozvoj nových nebo podstatně modifikovaných průzkumů a statistických systémů, vývoj nových metodik šetření, vyvíjení nových nebo podstatně zdokonalených metod zkoušení, studie proveditelnosti projektu VaV, příprava původní zprávy o výsledcích projektu VaV.
Projekční, konstrukční práce, výpočty a návrhy technologií sloužící k vývoji nebo inovaci výrobků nebo výrobních procesů.
Příbuzné činnosti prováděné výlučně pro účely projektu VaV - manažerská, administrativní a kancelářská činnost, včetně vedení účetnictví, patentové a licenční práce, sběr údajů, jejich zpracování a interpretace, studie záměrů politiky (národní, regionální, místní) a podnikatelské záměry podniků (zahrnují se pouze, jde-li o úpravu stávajících nebo vytváření nových metodik s ocenitelným prvkem novosti, nezahrnují se stálé analýzy).
Prototypy (tj. původní modely zahrnující veškeré technické a výkonové charakteristiky nového výrobku nebo jeho skupin, nebo první vyrobené kusy nového výrobku) – zahrnují se, pokud je prvořadým cílem ověření navrženého řešení nebo jeho další vylepšení; hranicí je ukončení nezbytné modifikace prototypu a úspěšné dokončení zkoušek - nezahrnují se další kopie prototypu určené pro dočasné potřeby komerční, vojenské, lékařské apod.
Zkoušky nových nebo inovovaných výrobků nebo jejich skupin sloužící k ověření jejich funkcí a provozních vlastností a získání potřebných certifikací opravňujících tyto výrobky k provozu (např. proces získání homologace nového vozidla).
Zkušební provozy a zkušební výroba – zahrnuje se, pokud jsou prováděny za účelem vyhodnocení hypotéz, sestavení vzorce a specifikací nového výrobku, projektování zařízení pro nové procesy a postupy, technické specifikace a provozní charakteristiky nezbytné pro koncepci, vývoj a výrobu nových výrobků a procesů; nezahrnuje se projekce pro výrobní proces, příprava provozních pokynů. Prvořadý cíl je nekomerční, nevylučuje se však prodej produkce nebo její části. Nezahrnuje se fáze fungování prototypu v rámci záběhu nové výroby.
Vývoj softwaru – zahrnuje se, pokud dokončení závisí na vědeckotechnickém pokroku a cílem projektu je systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty; vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, komunikačního softwaru, vývoj internetové technologie, výzkum metod projektování, vývoje, používání nebo údržby softwaru, vývoj nových softwarových nástrojů nebo technologií, vývoj nových pouček a algoritmů v oblasti teoretické počítačové vědy. Může být součástí většího projektu (i nevýzkumného) nebo může jít o VaV softwaru jako konečného produktu.
Zdravotnický a farmaceutický VaV – zahrnuje se VaV až do fáze klinické zkoušky léků, vakcín, léčebných metod (včetně), avšak pouze do udělení povolení k výrobě, s výjimkou marketingu a vývoje procesu.
Šlechtitelství - činnosti prováděné do fáze uznání (registrace) odrůdy, včetně vyhodnocování užitných vlastností prováděné při registračním řízení; nezahrnuje se udržovací šlechtění.
Služby - např. VaV rizikových modelů, výzkum společenských jevů, VaV vedoucí k novým nebo podstatně zdokonaleným službám, vývoj nových metod a nástrojů průzkumu.
Vzdělávání a výcvik – tj. veškeré vzdělávání a výcvik pracovníků na univerzitách a institucích pro vyšší a pomaturitní vzdělávání (je však možné do VaV zahrnout výzkum prováděný postgraduálními studenty na univerzitách, pro tyto účely však pouze za podmínky, že není současně podporován z veřejných prostředků např. v rámci podpory specifického výzkumu na vysokých školách2[2] nebo v rámci mzdových nákladů jako účelová podpora projektu VaV);
Příbuzné vědeckotechnické činnosti (s výjimkou případů, kdy jsou tyto činnosti prováděny výlučně pro účely projektu VaV) - tj. např. informační služby jako shromažďování, kódování, klasifikace, zaznamenávání, rozšiřování, překládání, analyzování, vyhodnocování prováděné vědeckotechnickými pracovníky, bibliografickou, informační, poradenskou či patentovou službou, nebo vědeckou konferencí, sběr údajů či pozorování rutinního charakteru, jakož i zpracování těchto údajů (např. geologický, meteorologický průzkum, astronomická pozorování, sčítání lidu, průzkum trhu), standardizace (udržování národních standardů, kalibrace a analýza materiálů, výrobků, procesů, půd, ovzduší apod.); studie proveditelnosti, specializovaná zdravotní péče (rutinní zkoumání a používání lékařských znalostí); administrativní a právní úkony spojené s patentovou a licenční činností; studie záměrů politiky či podnikatelské činnosti; Udržování národních standardů, kalibrace druhotných standardů.
Standardní vývoj softwaru a počítačová údržba – tj. např. implementace (ladění a úpravy) existujícího systému v podmínkách zákazníka, přidání uživatelské funkčnosti k aplikačním programům, řešení technických problémů, údržba softwaru, podpora nebo úprava existujících systémů, předvádění nebo překlady počítačových jazyků, příprava uživatelské dokumentace bez vazby na projekt VaV.
Průmyslové činnosti inovačního charakteru a příbuzné činnosti – tj. např. získání technologie (hmotné i nehmotné), vybavení nástroji, provozní inženýrství, nastartování výroby, marketing nových nebo zdokonalených výrobků, výroba ukázkových modelů, provádění zkoušek pro uživatele, průmyslová výroba, předvýrobní příprava, distribuce zboží a služeb a příbuzné technické služby v rámci činností inovačního charakteru.
Administrativa a ostatní podpůrné činnosti – tj. činnosti, které se nezahrnují do režijních nákladů na VaV jako administrativní a kancelářské činnosti, neprováděné výlučně pro VaV (např. činnost centrálních finančních a osobních oddělení).
Zdravotnictví - běžné použití lékařských znalostí, veškerá lékařská péče, není-li spojena přímo s projektem VaV.
Největším zdrojem chyb je pak rozlišení mezi experimentálním vývojem, předvýrobním vývojem (tj. např. výroba ukázkových modelů a provádění zkoušek pro uživatele) a souvisejícími činnostmi, které vyžaduje realizace inovace.
Činnosti, které nepochybně tvoří součást inovačního procesu, ale nezahrnují ocenitelný prvek novosti, nelze do odpočtu zařadit – např. výzkum trhu, nastartování výroby aplikovatelné na všechny průmyslové situace, vybavení nástroji, úprava návrhu pro výrobní proces. Existují však odlišnosti pro jednotlivá odvětví.
U poplatníků, kteří vedou průkaznou a přehlednou dokumentaci nákladů vynaložených jak v rámci projektu, tak v rámci činností inovačního charakteru, umožňující transparentní rozlišení těchto nákladů mezi projekt VaV a inovační činnost, lze přiřadit příslušnou část nákladů na vyřazené činnosti do režijních nákladů VaV.
V souladu s cílem podpory VaV a právní jistoty poplatníků je třeba činnosti, které nejsou v předchozím textu výslovně popsány, ale odpovídají svou povahou obecnému vymezení výzkumu a vývoje v části II a splňují alespoň některá z pomocných kriterií uvedených v části III/A, zahrnovat do VaV za účelem daňového odpočtu.
Přitom je pro nárok poplatníka na daňový odpočet rozhodující pozitivní vymezení výdajů do oblasti VaV uvedené v části III/A bez ohledu na další způsob využití některých produktů výzkumné činnosti, kterým může být např. prodej výsledků provedených výzkumných prací nebo prodej prototypu zákazníkovi.
Pod pojmem „projekt VaV“ je nutno v přiměřené shodě s § 3 zákona o podpoře výzkumu a vývoje chápat vymezení předmětu činnosti ve VaV, ve kterém jsou stanoveny cíle (záměr, čeho má být výzkumnými pracemi dosaženo), způsob a podmínky pro jejich dosažení, popř. způsob vyhodnocení a indikátory splnění. Doporučuje se (poplatníkům při zpracování a kontrolním pracovníkům při posuzování oprávněnosti odpisu) vycházet z obecných principů projektového řízení (rámec projektu určující poslání, cíle, aktivity, jejich hierarchii, indikátory dosažení, způsoby ověření a kritické předpoklady). Jako projekt VaV pro účely daňového odpočtu není vhodné vyžadovat podrobné formuláře, jako jsou vyžadovány některými poskytovateli podpory VaV z veřejných prostředků při podání návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, neboť tyto jsou určeny pro odlišné účely.
Projekt VaV by měl mít písemnou podobu. Je nutno zohlednit skutečnost, že poplatník může provádět výzkumné a vývojové aktivity i v rámci širšího projektu, který je řízen a kontrolován jinou osobou – přitom by však měl poplatník disponovat dokumentací popisující jeho vlastní výzkumné aktivity v rámci tohoto širšího projektu a na tyto náklady by se měl odpočet rovněž vztahovat.
K vymezení a identifikaci „výzkumu a vývoje“ viz části II. a III.
Uvedenou podmínku se doporučuje chápat jako obecný výčet činností ve VaV, které by měly být v projektu VaV obsaženy a na které lze uplatňovat odpočet, nikoliv jako možnost, že postačí provádět experimentální práce, které nejsou popsány formou projektu.
Certifikací výsledků dosažených prostřednictvím výzkumu a vývoje se rozumí certifikované ověření výsledků VaV (např. nového výrobku), tj. získání potřebných certifikátů, provedení akreditovaných zkoušek vydávaných oprávněnými pracovišti nebo získání oprávnění k provozu od oprávněných institucí a úřadů (například homologace vozidla). Jedná se o aktivity v rámci projektu VaV, pokud tento projekt končí schválením nového výrobku k provozu. Dále lze pod certifikaci výsledků VaV zahrnout odborné posouzení výsledku, popř. jako zajištění jeho právní ochrany (uveřejněním ve vědeckém časopise, ochranným vzorem, licencí, patentem). V oblasti projektů VaV podporovaných z veřejných prostředků patří tyto náklady mezi uznatelné náklady na VaV a lze je tedy podporovat z veřejných prostředků.3[3]
Týká se především nepřímých nákladů (režie, mzdy, nákup a využití přístrojů a zařízení apod.). Při posuzování výše nákladů, které je možno zahrnout do odpočtu, je možné postupovat obdobně jako při stanovení uznaných nákladů projektů VaV podporovaných z veřejných prostředků (viz § 8 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, § 3 nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji).
Při stanovení výše nákladů na pořízení dlouhodobého majetku a nákladů na jeho provoz, údržbu a využití to znamená zohlednit dobu užívání tohoto majetku pro řešení projektu VaV, jeho dobu upotřebitelnosti, výši odpisů, pořizovací cenu a podíl užití pro řešení projektu, případně použít jinou průkaznou metodu . Metoda výpočtu je stanovena v § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 461/2002 Sb.
Podrobnější výklad se doporučuje doplnit po konzultaci s Ministerstvem financí.
Za služby výzkumu a vývoje, na které nelze uplatnit odpočet, by měly být považovány takové služby, které by samy o sobě mohly být posouzeny jako výzkumná a vývojová činnost a jsou pořízené od jiných osob. V takovém případě by totiž mohlo dojít ke dvojímu uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj, a to jak u odběratele, tak i u dodavatele.
Standardní služby provozního charakteru pořízené v rámci projektu výzkumu a vývoje by měly být do odčitatelné položky zahrnovány – např. nájemné za prostory, v nichž je výzkum a vývoj prováděn, pojistné těchto objektů proti např. ekologickým škodám, dodávky tepla, elektřiny, vody, telefonní poplatky, licenční poplatky za software používaný při výzkumu a vývoji, náklady na pracovní cesty výzkumného pracovníka či manažera odpovědného za výzkum a vývoj.
Dále by mělo být umožněno do odčitatelné položky zahrnout případné úhrady autorům, vynálezcům a jiným původcům podle autorského zákona a umožnit uplatnění nákupu hmotných výsledků výzkumu od jiných osob, např. experimentální zařízení (např. formou odpisů). Certifikace výsledků výzkumu a vývoje zahrnuje náklady na ISO, registrace patentu, ochranné známky, posouzení výsledku výzkumu a vývoje třetími subjekty, získání potřebných certifikátů, provedení akreditovaných zkoušek vydávaných oprávněnými pracovišti nebo získání oprávnění k provozu od oprávněných institucí a úřadů (například homologace vozidla) apod.
Z hlediska odčitatelné položky na výzkum a vývoj je nutno rozlišit účel, na který byla poplatníkovi podpora z veřejných zdrojů poskytnuta.
Jde-li o podporu z veřejných prostředků poskytovanou na jiný účel, než je VaV, je třeba z rámce odčitatelné položky vyloučit pouze náklady, na jejichž pokrytí je poplatníkovi předmětná podpora z veřejných zdrojů poskytována, byť jen z části (tj. např. částečně podporované/dotované mzdové náklady, náklady na školení atp.). Na tyto typy nákladů (výdajů) podporovaných, i jen zčásti, z veřejných zdrojů, se doporučuje odpočet neuplatnit. Tuto zásadu však nelze uplatnit na poplatníka jako celek, ale pouze na náklady přímo související s projektem VaV. Poplatníci kterým je poskytována sleva na dani dle § 35a a § 35b zákona č. 586/1992 Sb., by měli být při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek oprávněni (a zároveň povinni z hlediska povinnosti využít všech možností ke snížení základu daně) k uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj.
Jedná-li se o podporu z veřejných prostředků poskytovanou na projekty VaV podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, je nutné vycházet ze skutečnosti, že podle zákona o podpoře výzkumu a vývoji se při stanovení výše podpory z veřejných prostředků vychází z „uznaných nákladů“, tj. nákladů, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení projektu nebo výzkumného záměru, které budou vynaloženy během stanovené doby řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem4[4]. Toto podílové financování se tedy nevztahuje odděleně k jednotlivým nákladům (výdajům), ale k nákladům projektu, popř. výzkumného záměru, jako celku.
Umožnění odpočtu v těch případech, kdy je výzkum podílově financován z veřejných a soukromých zdrojů, by ovlivnilo poměr povolené výše veřejné podpory a s tím související vymezení práv k výsledkům a povinností při využití výsledků výzkumu a vývoje.
Pokud má být tento odpočet povolen, je nutné konzultovat dopad takového opatření s Evropskou komisí a v případě pozitivního výsledku ustanovení novelou upřesnit text ustanovení tak, aby bylo zcela jednoznačné.
U výzkumu základního a té části aplikovaného výzkumu, která nemá charakter výzkumu průmyslového, tzn. tam, kde je povoleno až 100% financování z veřejných prostředků, by rozšíření daňového zvýhodnění neovlivnilo pravidla pro veřejnou podporu, změna poměru financování však stejně jako v předchozím případě ovlivnila práva k výsledkům a jejich využití.
Případný souběh financování z veřejných zdrojů se doporučuje posuzovat podle skutečné doby řešení projektu podporovaného z veřejných prostředků, neboť v této době jsou uskutečňovány aktivity, k nimž se tato podpora vztahuje.
Zákon č. 586/1992 Sb. se v § 34 odst. 4 odvolává na definici výzkumu a vývoje obsaženou v § 2 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, následně však tuto definici zužuje taxativním výčtem aktivit, s nimiž související náklady lze uplatnit jako odčitatelnou položku.
Doporučuje se aplikovat vymezení výzkumu a vývoje stanovené zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a uznané náklady stanovené v jeho prováděcím předpise. V současném znění je však nutné z aktivit (a nákladů na ně vynaložených) obecně uznávaných (viz části II. a III) vyjmout ty, které explicitně jmenuje zákon č. 586/1992 Sb. (tj. např. služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, avšak se zohledněním vymezení jejich povahy – viz bod 6 tohoto doporučení).
Doporučuje se při případné kontrole ze strany FÚ vycházet z vymezení v části II. a dále ze znaků a příkladů popsaných v části III. Poplatníkům je možno doporučit doložení nároku na odečet například těmito doklady: VaV v předmětu činnosti podniku, příp. živnostenské oprávnění, listinná podoba projektu s běžnými náležitostmi projektu VaV, vymezení a zdůvodnění plánovaných a skutečných nákladů, oddělená evidence těchto nákladů, personální zabezpečení projektu (doložení kvalifikace řešitelského týmu) apod.