Původně jsem pro Vás měla připravenou novou aktualitu, týkají se aktivit naší asociace. Jelikož v červnu slavíme 30 let (oslava se uskuteční na podzim z důvodu koronavirové krize),navázali nové partnerství s neziskovou organizací Cesta z krize, z. ú., abychom ji v rámci charitatitvní dražby obrazů podpořili. Tato linka provozuje dvě celoevropská krizová čísla : Linku pro rodinu a školu na telefonním čísle 116 000 a Linku první psychické pomoci na telefonním čísle 116 123. Ta druhá jmenovaná je de facto non stop linka důvěry, kam se může obrátit každý, kdo potřebuje okamžitou psychologickou pomoc. Jak aktuální a důležité právě této době!
Znovu jsem tedy oslovila paní ředitelku Jarmilu Kubáňkovou (první rozhovor si přečtete v dubnovém zprAVOdaji) a zeptala se jí na možnou pomoc a podporu v této turbulentní době.
Jsem už týden zavřená doma s 5ti letým synem a musím říct, že jsou chvíle, kdy mám chuť ho uškrtit….
Nevím, jestli Vás to uklidní, ale rozhodně nejste sama. Tato krize je výjimečná v tom, že její řešení prakticky znemožňuje využít jeden z osvědčených prostředků, kterým lidstvo disponuje, a to sdílení. Jenže když je karanténa, tak si s kamarádkou u kávy prostě nepopovídáte. Takže to, co byste jindy zvládla s přehledem, je teď daleko těžší.
A co takovým, jako jsem já, radíte?
Za každou cenu udržet režim a nebát se říct si o pomoc – partnera, rodiny (i když té možná spíše telefonicky) a kamarádů (obvykle též jen na sítích). Ale to, abyste každý den vstala, dodržovala časy jídel, šla se synem do parku na krátkou zdravotní procházku, to pro sebe musíte udělat sama.
Někteří z nás si pomáhají tím, že pomoc sami nabízejí těm, kteří jsou na tom ještě hůř. Když se podíváte na weby sousedskapomoc.cz nebo dobro.cz, tak tam najdete spousty lidí, kteří sami nejsou v lehké situaci, ale řeší jí aktivně, tj. tím, že nabízejí pomoc druhým.
Ani psychoterapeuti nesložili ruce v klín, sdružují se a pomáhají on line, viz např.
https://www.czap.cz/o-nas/zpravy-z-cap/322-antena-psychoteraputicka-linka-pro-ty-ktere-trapi-karantena
https://www.delamcomuzu.cz/jsem-obcan-a-hledam-psychologickou-pomoc/
A s čím Vám lidé nejčastěji volají?
Teď je i pro nás samozřejmě ústřední téma koronavirus. Lidé, kteří byli už před touto pandemií psychicky křehčí a bojovali např. s fobiemi, panikou, úzkostí, tak ti samozřejmě pociťují zhoršení svého zdravotního stavu a potřebují více podpořit.
Pak je tu skupina lidí, kteří se těsně před pandemií podrobili léčení (např. mají za sebou transplantaci plic nebo dávku ozařování), a koronavirus je pro ně další zátěž, se kterou nepočítali a která na ně pochopitelně dopadá více než na zdravé jedince.
A pak samozřejmě existují páry, kde např. jeden z nich má sklony k alkoholismu nebo má blízko k násilí a tam teď situace eskaluje velmi snadno.
Z Číny a Itálie víme, že stoupá počet rozvodů. Projevuje se to?
Myslím, že v Itálii ještě ne, to je ještě krátká doba. Ale v Číně opravdu stoupá počet rozvodů a rozchodů. U nás na to, stejně jako na existenční obtíže, ještě dojde. Zatím jsme ve stadiu zachraňování a boje, ale je zákonité, že po boji přijde vyčerpání … takže rozvody stejně jako ekonomické dopady se podle mého odhadu budou řešit tak za čtvrt až půl roku.
Aha.. budu tedy doufat, že bude spíše stoupat počet porodů v důsledku karantény 🙂 Vám děkuji za rozhovor a těším se na viděnou na oslavě 30ti let AVO!
Dagmar Doleželová